Tísňové volání

Tísňovým voláním se rozumí bezplatná volba čísel, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech a která je nutno pro záchranu lidských životů, zdraví nebo majetku zpřístupnit. K těmto číslům je garantován bezplatný a nepřetržitý přístup, bez použití mincí či karet. Poskytovatel veřejné telefonní služby je povinen svým uživatelům bezplatně umožnit přístup ke stanoveným číslům tísňového volání.
 

  • V České republice jsou pro tísňová volání vyhrazena tato telefonní čísla:
  • 150 Hasičský záchranný sbor ČR,
  • 155 Zdravotnická záchranná služba,
  • 158 Policie ČR.
  • 156 Obecní (městská) policie
  • 112 Jednotné evropské číslo tísňového volání



Přístup k těmto telefonním číslům je tedy zcela bezplatný z pevných telefonních linek, mobilních telefonů i z veřejných telefonních automatů.

 

Jak postupovat při tísňovém volání

 

  • Při předávání zprávy na telefonní čísla tísňového volání uveďte:
  • Co přesně se stalo - tato informace je nutná k posouzení, jakou pomoc vyslat
  • Přesné místo hlášené události - tato informace je nutná ke snadnému a rychlému nalezení místa události
  • Informace o postižených - pohlaví, přibližný věk, počet postižených
  • Informace o volajícím – jméno a číslo telefonu pro zpětný dotaz

Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník / dispečer ověří pravdivost nahlášené zprávy.
Snažte se zachovat klid a věcně odpovídat na otázky; největší zdržení před výjezdem posádky záchranné složky mohou způsobit dohady s operačním pracovníkem/dispečerem.

K upřesnění místa události:
V bytě, na pracovišti nebo v jiném uzavřeném prostoru sdělte: adresu a čísla domu (jsou důležitá obě čísla - červené i modré), patro a jméno majitele bytu, jak najít dům (hlavně na sídlištích)
Na veřejné komunikaci nebo na volných prostranstvích sdělte: stručný a výstižný popis místa události, např. typická budova poblíž, park, křižovatka, poslední vesnice, odbočka, kilometrovník na dálnici, správné číslo dálnice apod.