Požární první pomoc

Přes veškerou péči, opatrnost a snahu se může stát, že dojde k následujícím událostem. Pokud dokážete zachovat rozvahu, vybavit si naše instrukce, můžete určitě zmírnit následky a možná odvrátit katastrofu.

Vzplane-li olej nebo tuk při smažení:
- ihned vypněte ohřívání, zamezte přístupu vzduchu pokličkou nebo jiným nehořlavým předmětem. Nikdy nehaste litím vody! Došlo by k prudkému rozstříknutí hořící kapaliny a možnosti rozšíření požáru na další předměty, případně k vážnému poranění osob v okolí. Rozpálené varné nádoby a žehličku odkládejte jen na nehořlavé a tepelně odizolované podložky.

Začne-li doutnat nebo přímo plamenně hořet elektrospotřebič:
- vypněte ze zásuvky, uhaste vhodným hasicím přístrojem (nikoli vodním nebo vodou). V krajním případě můžete též udusit plameny (omezit přístup kyslíku) nejlépe přehozením nehořlavé textilie. Postačí vlněná deka, ne syntetické textilie!

Přehřívá se elektrozásuvka nebo cítíte kouř elektrorozvodu:
- vypněte příslušný vypínač a zavolejte odborníka.

S již hořícím předmětem neběhejte po bytě!

Zásady bezpečného prožití léta aneb na co bychom si měli dát z pohledu hasičů pozor

1. Rozdělávání ohně v přírodě
Ohniště by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od lesa, nerozdělávat oheň pod větvemi stromů. Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout. Oheň nesmíte nechat ani chvilku bez dozoru. Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte. Děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.

2. Lesní požáry
V lese rozdělávejte oheň jen na vyhrazených místech. Kouření v lese je ze zákona zakázáno.

3. Grilování a plynové spotřebiče
Dbejte na vhodné umístění grilu, který musí být stabilní, při jeho převržení totiž hrozí popálení. Plynové spotřebiče nesmí být vystaveny vysokým teplotám. Nádoby s hořlavými plyny se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů.

4. Nebezpečí spojené s bouřkami
Během bouřky nevycházejte zbytečně ven. V přírodě se neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal ani na vyvýšených místech. Nebezpečí hrozí i při koupání. Doma nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje.

5. Odjezd na dovolenou
Před odjezdem na dovolenou nezapomeňte vypnout všechny spotřebiče, u kterých to lze, zcela je odpojte z elektrické sítě. Uzavřete hlavní přívody plynu a vody. Svou domácnost nezapomeňte zabezpečit proti vloupání, zavřete a zajistěte okna.

Vánoční svátky, Silvestr (pyrotechnika)

Vánoční stromek se svíčkami nebo prskavkami umístěte v bezpečné vzdálenosti od hořlavých předmětů, záclon, nábytku apod. Vždy jej dobře zajistěte proti samovolnému převrácení nebo převržení průvanem či dotykem při průchodu okolo něj. Používáte-li elektrické svíčky, kupujte pouze značkové výrobky – budete mít větší jistotu, že nedojde k požáru od elektrické instalace.


Adventní věnec - důležitý je výběr věnce a svíček. Vždy jej ještě podložte nehořlavou podložkou (postačí i talíř). Nikdy ho nenechte zapálený bez dozoru. Neopusťte místnost, pokud se nepřesvědčíte, že jste svíčky správně uhasili a nedoutná jehličí a výzdoba na věnci. Od adventních věnců už vyhořelo mnoho bytů.

Zábavní pyrotechniku skladujte tak, aby nebyla v dosahu dětí a na místech, kde může dojít k její iniciaci. Pyrotechniku odpalujte dle návodu a pouze venku, ne v bytě. Volte především volné prostranství, aby nemohla „rachejtle“ zalétnout na střechu nebo oknem do objektů, kde by způsobila požár. Pokud chcete mít větší ohňostroj, svěřte jeho uspořádání odborníkům.

Svíčky - módní oblíbenou záležitostí je zapalovat ve všech možných částech bytu svíčky, aromalampičky a vonné tyčinky. Především chceme upozornit, že i tyto předměty mají stanovené podmínky použití, které musí být přiloženy k výrobku. Mějte však na paměti, že žádný otevřený oheň nesmíte nechat bez dozoru. Svíčky (i značkové svíčky ve skle) podkládejte talířkem. Věnujte také pozornost možnosti kontaktu plamene s textiliemi (např. při průvanu).

Co dělat při silném větru?

Před příchodem větru preventivně zajistěte okna, dveře, odstraňte nebo upevněte volně položené předměty, které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí. Omezte pohyb venku a jízdy autem, neschovávejte se pod stromy. Neparkujte auta pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením, dávejte si pozor na vysoké sloupy. Pokud za silného větru řídíte auto, jeďte maximálně opatrně a pomalu. Spadlých drátů elektrického napětí se nedotýkejte a vůbec se k nim nepřibližujte. Nepodceňujte předpovídanou situaci a nepřeceňujte vlastní síly, schopnosti a možnosti. Uvědomte si, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.

Topná sezóna

Se začínajícím podzimem se nám přibližuje i topná sezóna, a právě to je největší čas myslet na komíny, kamna a jiná topná tělesa.
Ještě před topnou sezónou by si měl každý seřídit kotel topení a vyčistit kamna. Nesmírně důležité je vyčištění komínu společně s kontrolou jeho technického stavu. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí. Škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě. U plynových kotlů je navíc nutná jak čistota komínových průduchů tak předepsaného tahu komína.
Pozornost věnujte i vzdálenosti hořlavých látek od komínového tělesa, tato vzdálenost je nejméně 1 metr od komína. Riziko zvyšují zejména textil a seno, jenž někteří obyvatelé skladují právě na půdě. Pro topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří jako např. biologický či jiný odpad (sláma, umělohmotné lahve apod.). Má to nejen nezanedbatelné ekologické důsledky, ale zvyšuje se i riziko poškození kotle, kamen, kouřovodu nebo komína, čímž roste také nebezpečí vzniku požáru.
V případě topidel na pevná paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout, teprve poté jej uložte do nehořlavých nádob (např. kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek.

Zvýšené nebezpečí vzniku požáru

V době nadměrného sucha s dlouhodobým nedostatkem srážek a s dlouhodobě vysokou teplotou vzduchu hrozí zvýšené nebezpečí vzniku požáru. Riziko požáru je nejvyšší zejména v lesních porostech a jejich bezprostředním okolí, na suchých travních a zemědělských plochách, také ve skladech sena, slámy a obilí. V těchto lokalitách se nedoporučuje rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň, kouřit, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, používat zábavnou pyrotechniku a jiné obdobné výrobky. Také není vhodné vjíždět motorovými vozidly na polní, lesní cesty a na suché travní porosty.

Odebírání vody ze zdrojů pro hašení požárů k jiným účelům není povoleno.

Vypalování trávy

Na jaře probíhá každoročně úklid na zahrádkách, se kterým je spojeno i pálení shrabané trávy, roští. Při pálení suché trávy, listí a roští, by měl každý dbát opatrnosti, aby se požár nerozšířil a nevznikly zbytečné škody. Každý oheň by měl být nahlášen na operačním středisku Hasičského záchranného sboru, a tím předejít zbytečným výjezdům hasičů.

Je pálení/vypalování trávy či plastů trestné?

Naši předkové kdysi vypalování stařiny doporučovali. Dnes už by neměla shořet jediná louka ani mez, protože víme, že všechno je docela jinak. Rovněž víme, že pálení odpadků v krbech či otevřených ohništích znamená ničit zdraví sobě i okolí. Přesto k vypalování i pálení odpadu ještě občas dochází…

Naši předci měli v lecčems pravdu, ale v jednom se zcela spletli – a to v tom, že vypalování trávě prospívá. Vypalování naopak nepříznivě ovlivňuje složení travních porostů a zvýhodňuje plevel včetně mechu. Oheň totiž poškozuje především kulturní druhy trav, které z větší části přezimují v zeleném stavu. Proto čím je travní porost kvalitnější, tím větší škody vypalování způsobí. Mechy obsahují vždy podstatně více vody než ostatní rostliny, takže jsou jen slabě poškozeny, nikoliv zničeny.
Vypalování přináší pouze škody a rizika

• Oheň upálí tisíce jedinců užitečného hmyzu, který přezimuje v trávníku – uhoří například čmeláci.
• Vypalování také ničí přirozené úkryty a hnízdiště pro ptactvo.
• Opakovaným vypalováním stařiny ochuzujeme půda o humus a dusík.
• Nebezpečí požárů je při vypalování trávy obrovské.

Vypalování trávy i pálení kelímků je nebezpečné a trestné!

Polovina škodlivých látek vzniklých spalováním zůstává ve vzduchu v okruhu 10 metrů a pak klesá k půdě.
Zákon praví, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva k tomu určená výrobcem, přičemž paliva nesmějí být znečistěná toxickými látkami. Z toho vyplývá, že spalovat se nesmějí:

• obaly od mléka
• sáčky z umělé hmoty
• pestře potištěný papír
• chemicky ošetřené zbytky dřeva
• dřevotřískové desky
• vlhké zahradní odpady a další materiál, způsobující ve vzduchu při spalování vznik značného množství škodlivých látek.

Spalování těchto materiálů vede k uvolňování zdraví silně škodlivých sloučenin. Poblíž topeniště pak dýcháme například oxid uhelnatý, dioxin, chlorované uhlovodíky a další látky, které navíc masivně podporují i tvorbu přízemního ozonu (letní smog). Ze zákona samozřejmě vyplývá, že není dovoleno ani vypalování trávy.
Novinový papír lze při topení pevnými palivy používat jen k podpálení, ostatní papír bychom měli raději odnést do sběru.

A co s nemocným listím?

Škodlivé je také pálení shrabků (listí, zbytků trávy) a ořezaných větví stromů. Jedinou výjimkou je listí napadené chorobami, jejichž zárodky nelze bezpečně zlikvidovat ani povápněním a zkompostováním. Patří mezi ně antraknóza ořešáků či bakteriální spála jabloňovitých. Všechny ostatní listy i zbytky větévek by ale měly být zkompostovány.